TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ ODPADNÍHO MYCELIA Z VÝROBY NYSTATINU
TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ ODPADNÍHO MYCELIA Z VÝROBY NYSTATINU:
Technologie je určena pro úpravu mycelia vznikajícího jako odpad při výrobě antibiotika nystatin (fungicidin). Odpadní mycelium je tvořeno biomasou produkčního kmene Streptomyces noursei a křemelinou, která je do mycelia zanášena v průběhu výroby nystatinu. Odpadní mycelium obsahovalo zbytky nystatinu a methanolu. Methanol se používá pro extrakci nystatinu po mechanické destrukci mycelia. Jiné škodliviny nebyly v odpadním myceliu obsaženy.
Technologie úpravy odpadního mycelia byla navržena tak, aby bylo dosaženo inaktivace zbytkového obsahu nystatinu a upravené mycelium bylo možné dále využít. Odpadní mycelium obsahuje vysoký obsah organicky vázaného dusíku, zbytkové minerální látky a biomasu. Technologická úprava mycelia byla proto navržena tak, aby bylo možné tyto vlastnosti odpadního mycelia využít. Nystatin je velmi citlivý k oxidaci vzdušným kyslíkem, změnám pH a teploty. Zbytkovou aktivitu nystatinu lze tedy eliminiovat změnou některých uvedených faktorů. Technologie úpravy nystatinu spočívala ve zvýšení pH odpadního mycelia přídavkem oxidu vápenatého. Technologický postup úpravy mycelia byl ověřen laboratoří společnosti ENVISAN-GEM, a.s., technologický postup byl kladně projednán Státním zdravotním ústavem, kterému byly rovněž předány vzorky na posouzení. Technologický postup byl kladně projednán i s dalšími organy státní správy.
Upravené mycelium bylo využíváno v dekontaminačním středisku společnosti ENVISAN-GEM, jako přídavný organický materiál do zemin a kalů znečištěných ropnými látkami. Stanoveným přídavkem odpadního mycelia (nejvýše 2,0% hm.) se ošetřovaný materiál obohatil o snadno biologicky využitelný zdroj organicky vázaného dusíku a minerální látky a doprovodné organické látky. Další předností využití odpadního mycelia bylo zvýšení organického podílu v ošetřovaných materiálech a zlepšení mechanicko fyzikálních vlastností ošetřovaného materiálu.
S výhodou bylo upravené odpadní mycelium využíváno zejména při biodegradaci kalů s vysokým obsahem ropných uhlovodíků. Počáteční koncentrace ropných uhlovodíků, analyzovaných jako nepolární extrahovatelné látky (NEL) dosahovala na počátku až 250.000 mg.kg suš. -1 . Zdrojem znečištění byly zejména minerální oleje a mazadla (vyšší uhlovodíky). Přídavek upraveného odpadního mycelia byl nejvýše 2,0% hm. Cílem biologického čištění kalů bylo dosáhnou snížení koncentrace NEL v ošetřovaném materiálu pod 50.000 mg.kg suš. -1 . Doba biologického čištění nepřesáhla 24 měsíců, zbytkový obsah NEL v ošetřeném materiálu nepřesahoval 30.000 mg.kg suš. -1 . V průběhu biodegradace se výrazně změnil charakter ošetřovaných kalů. Původně byly kaly kašovité až pastovité, černé barvy se zápachem ropných látek. Biologickou dekontaminací s využitím upraveného odpadního mycelia se zcela změnil charakter ošetřovaného materiálu na sypkou, humózní zeminu. Navíc jak ukázaly další analýzy materiálů biologicky ošetřovaných s odpadním myceliem, zbytkový obsah NEL po biodegradci neodpovídal zbytkové koncentraci ropných uhlovodíků. Stanovení zbytkového obsahu NEL bylo pozitivně ovlivněnou produkty mineralizace přídavného organického materiálu. Zbytkový obsah ropných uhlovodíků v ošetřeném materiálu byl tedy ve skutečnosti mnohem nižší než koncentrace NEL. Bohužel je analýza NEL dle platné legislativy rozhodující pro posouzení obsahu ropných látek v hodnoceném materiálu, přesto že je výsledek mnohdy ovlivněn přítomností jinak netoxických či jinak škodlivých přírodních látek.
Hlavní předností technologie úpravy odpadního mycelia je možnost jeho dalšího využití. Využitím upraveného mycelia jako přídavný materiál pro biologicky čištěné pevné materiály znečištěné ropnými uhlovodíky se získá snadno biologicky využitelný zdroj dusíku, zdroj minerálních látek a přídavné biomasy a zlepší se mechanicko fyzikální vlastnosti ošetřovaného materiálu. Tím se usnadní a zlepší podmínky dalšího biologické ošetřování materiálů.
Technologie je určena pro úpravu mycelia vznikajícího jako odpad při výrobě antibiotika nystatin (fungicidin). Odpadní mycelium je tvořeno biomasou produkčního kmene Streptomyces noursei a křemelinou, která je do mycelia zanášena v průběhu výroby nystatinu. Odpadní mycelium obsahovalo zbytky nystatinu a methanolu. Methanol se používá pro extrakci nystatinu po mechanické destrukci mycelia. Jiné škodliviny nebyly v odpadním myceliu obsaženy.
Technologie úpravy odpadního mycelia byla navržena tak, aby bylo dosaženo inaktivace zbytkového obsahu nystatinu a upravené mycelium bylo možné dále využít. Odpadní mycelium obsahuje vysoký obsah organicky vázaného dusíku, zbytkové minerální látky a biomasu. Technologická úprava mycelia byla proto navržena tak, aby bylo možné tyto vlastnosti odpadního mycelia využít. Nystatin je velmi citlivý k oxidaci vzdušným kyslíkem, změnám pH a teploty. Zbytkovou aktivitu nystatinu lze tedy eliminiovat změnou některých uvedených faktorů. Technologie úpravy nystatinu spočívala ve zvýšení pH odpadního mycelia přídavkem oxidu vápenatého. Technologický postup úpravy mycelia byl ověřen laboratoří společnosti ENVISAN-GEM, a.s., technologický postup byl kladně projednán Státním zdravotním ústavem, kterému byly rovněž předány vzorky na posouzení. Technologický postup byl kladně projednán i s dalšími organy státní správy.
Upravené mycelium bylo využíváno v dekontaminačním středisku společnosti ENVISAN-GEM, jako přídavný organický materiál do zemin a kalů znečištěných ropnými látkami. Stanoveným přídavkem odpadního mycelia (nejvýše 2,0% hm.) se ošetřovaný materiál obohatil o snadno biologicky využitelný zdroj organicky vázaného dusíku a minerální látky a doprovodné organické látky. Další předností využití odpadního mycelia bylo zvýšení organického podílu v ošetřovaných materiálech a zlepšení mechanicko fyzikálních vlastností ošetřovaného materiálu.
S výhodou bylo upravené odpadní mycelium využíváno zejména při biodegradaci kalů s vysokým obsahem ropných uhlovodíků. Počáteční koncentrace ropných uhlovodíků, analyzovaných jako nepolární extrahovatelné látky (NEL) dosahovala na počátku až 250.000 mg.kg suš. -1 . Zdrojem znečištění byly zejména minerální oleje a mazadla (vyšší uhlovodíky). Přídavek upraveného odpadního mycelia byl nejvýše 2,0% hm. Cílem biologického čištění kalů bylo dosáhnou snížení koncentrace NEL v ošetřovaném materiálu pod 50.000 mg.kg suš. -1 . Doba biologického čištění nepřesáhla 24 měsíců, zbytkový obsah NEL v ošetřeném materiálu nepřesahoval 30.000 mg.kg suš. -1 . V průběhu biodegradace se výrazně změnil charakter ošetřovaných kalů. Původně byly kaly kašovité až pastovité, černé barvy se zápachem ropných látek. Biologickou dekontaminací s využitím upraveného odpadního mycelia se zcela změnil charakter ošetřovaného materiálu na sypkou, humózní zeminu. Navíc jak ukázaly další analýzy materiálů biologicky ošetřovaných s odpadním myceliem, zbytkový obsah NEL po biodegradci neodpovídal zbytkové koncentraci ropných uhlovodíků. Stanovení zbytkového obsahu NEL bylo pozitivně ovlivněnou produkty mineralizace přídavného organického materiálu. Zbytkový obsah ropných uhlovodíků v ošetřeném materiálu byl tedy ve skutečnosti mnohem nižší než koncentrace NEL. Bohužel je analýza NEL dle platné legislativy rozhodující pro posouzení obsahu ropných látek v hodnoceném materiálu, přesto že je výsledek mnohdy ovlivněn přítomností jinak netoxických či jinak škodlivých přírodních látek.
Hlavní předností technologie úpravy odpadního mycelia je možnost jeho dalšího využití. Využitím upraveného mycelia jako přídavný materiál pro biologicky čištěné pevné materiály znečištěné ropnými uhlovodíky se získá snadno biologicky využitelný zdroj dusíku, zdroj minerálních látek a přídavné biomasy a zlepší se mechanicko fyzikální vlastnosti ošetřovaného materiálu. Tím se usnadní a zlepší podmínky dalšího biologické ošetřování materiálů.